Mluvilo se o něm i v našem rozhovoru s primátorem, a zároveň se tématu věnoval i Bolkacast, který popisuje současný stav sportovišť ve městě.

Teď přichází jedna z možných vizí. Studenti Fakulty stavební ČVUT Adam Konc a Tomáš Konvalina v rámci ateliérové práce zpracovali návrh nového sportovního areálu pro fotbal i hokej. Studie vznikla na základě zadání, které iniciovalo město, a měla prověřit možnosti rozvoje v daném území.

Je ale fér dodat, že nejde o oficiální projekt ani potvrzenou realizaci. Spíš o pohled, jak by mohl areál v budoucnu vypadat.

Jak návrh pracuje s dnešním areálem?

Studie počítá s výraznou proměnou celého území, což by v praxi znamenalo i zásahy do relativně nových prvků.

Typickým příkladem je parkovací dům P+R, který byl dokončen teprve v roce 2023. V návrhu se s ním nepočítá, což otevírá otázku, jak by se s takovou stavbou naložilo. Vzhledem k tomu, že vznikla z dotačních prostředků, by její odstranění nebylo jednoduché. Teoreticky by ale bylo možné objekt rozebrat a přesunout, protože je navržen jako modulární.

Návrh zároveň klade důraz na větší pěší prostupnost území. Ta je ale do určité míry přítomná už dnes, protože areál stadionu je běžně přístupný a lidé jím procházejí. Současná podoba průchodnosti má své limity. Pohyb v území často vede podél zábradlí, dočasných staveb nebo přes parkovací plochy, takže z uživatelského pohledu nejde o příliš komfortní ani estetické řešení.

Současný areál navíc nabízí i funkce, které návrh opouští. Například inline dráha je dnes poměrně hojně využívaná veřejností, ale v nové koncepci se s ní nepočítá.

Téma stadionů přitom v Boleslavi rezonuje dlouhodobě. A do debaty patří i další sportoviště, na která se často zapomíná – například atletický Stadion Jana Železného. Místní atletika má přitom řadu sportovních úspěchů, které shrnuje i nedávno vydaná publikace 100 let atletiky v Mladé Boleslavi.

Je ale potřeba dodat, že jde o jednu z možných variant. V případě reálné přípravy projektu by návrh prošel dalšími koly úprav a pravděpodobně by více reagoval na současný stav i potřeby města.

Kompletní informace o návrhu najdete zde: https://drive.google.com/file/d/19zetqKvKnGOT4VHXeTdGW_HvWJOKkNug/view?usp=sharing

The post Studenti z ČVUT navrhli nový stadion v Mladé Boleslavi. Jak by mohl vypadat? first appeared on Mladá Boleslove.

V minulém týdnu jsme přijali pozvání Jardy Bílka a účastnili jsme se Mladoboleslavského sportovce roku 2025. Program, který byl připraven, se nám velice líbil a rádi jsme viděli všechny úspěšné sportovce z našeho regionu na jednom místě.

O většině sportů, které úspěšně reprezentují naše město, máme základní přehled. V našem podcastu jsme měli již několik rozhovorů se sportovci různých odvětví. Nicméně zatím nebylo v našich silách pozvat si všechny úspěšné.

Každopádně důvodem, proč jsme se rozhodli sepsat tento článek, nejsou úspěchy našich sportovců, ale stav sportovišť v našem městě. Vždyť i ten kulturní dům už něco pamatuje a jeho stav neodpovídá roku 2026.

Víme, že se pouštíme na tenký led politiky a sportu, které by se podle některých neměly míchat dohromady, ale to zvládneme.

Skanzen sportu

Začneme u fotbalistů. Přece jen mají nejnovější arénu v republice – FIFA arénu. Tu zařídil předseda FAČR a „bývalý“ majitel klubu FK Mladá Boleslav (klub je ve svěřenském fondu) pan Trunda. Také se na ni přijel podívat prezident Petr Pavel. Pro ty, kteří netuší, co je to FIFA aréna přikládáme odkaz: https://fkmb.cz/article/30328-Fotbalova-asociace-otevrela-prvni-FIFA-ARENU

Podívat by se mohl také na Lokotrans arénu, která stojí ve stejné podobě již od roku 2005. Několikrát se změnila plachta na severní straně. Přistavily se skyboxy pro majitele a významné návštěvy stadionu. Zmodernizovaly se střídačky, uřízlo se zábradlí mezi tribunou a hřištěm, přibyla LED obrazovka a v posledních sezonách i LED panely kolem hřiště nebo plachta za kotlem domácích.

Mezi novinky musíme započítat i nové kiosky – kontejnery nebo nové turnikety. Tím však výčet novinek pro návštěvníky fotbalu končí.

Pojďme teď k hokejistům. Zde se bavíme o 50. letech minulého století (!), ve kterých vznikaly tribuny a půdorys stadionu, který i dnes navštěvujeme. Velké modernizace se stadion dočkal v roce 2008. Z původních lavic a modré barvy (tu však můžeme vidět i teď) přešel stadion na zelenobílé sedačky a šedou barvu.

Od té doby bylo vyměněno osvětlení, vyměněny mantinely a přidaly se LED obrazovky. Nově jsme se dočkali fasády u hlavního vchodu a nového kiosku venku před stadionem. Z pohledu návštěvníka už více nevymyslíme.

Samozřejmě, že by nám představitelé města řekli mnohem více investic do obou stadionů. Třeba nová chladící věž na zimním stadionu nebo výměna umělé trávy na fotbalovém stadionu. To jsou však věci, které běžný návštěvník nepocítí a zároveň jsou to nutné úpravy.

Nejnovější sportovní stavbou v Mladé Boleslavi je florbalová hala u 5. ZŠ. Od roku 2023 slouží jako zázemí pro florbalisty. Ti však zápasy hrají ve Sportovní hale, která byla zrekonstruována v letech 2017 a 2021 (fasáda).

Zde však nechceme vstupovat na příliš tenký led, jelikož primátorem města je bývalý útočník klubu pan Jiří Bouška. Dle příspěvků klubu na sociálních sítích cítíme stále velkou náklonnost mezi klubem a panem primátorem, proto se o florbalu zmíníme jen v tomto odstavci.

Doba se mění

Nymburk, Třebíč, Jihlava, Žďár nad Sázavou, Opava, Uherské Hradiště, Tábor, Polička či Frýdlant – to jsou města, ve kterých vznikly nové hokejové stadiony nebo se zrekonstruovaly ty stávající. O Brně a Pardubicích se bavit nemusíme.

Ve fotbale můžeme zmínit Pardubice, Hradec Králové, Teplice, Plzeň, Ostravu, Bohemians Praha nebo Táborsko.

Kdo se narodil nebo dlouhodobě žije v Mladé Boleslavi, ten vždy před volbami slyší, že si rekonstrukci zaslouží tyto stavby – hlavní nádraží, kulturní dům a stadiony. Po dvaceti letech jsme se dočkali nádraží (hurá!).

Doba se však mění a návštěvníci chtějí komfort. Doba, kdy na stadiony chodili převážně muži, kteří se šli vyřvat na soupeře nebo rozhodčího, je dávno pryč. Dnes se ligy a kluby snaží, aby byl sport zábavou pro celou rodinu. Tomu by měl odpovídat i komfort pro návštěvníky utkání.

Doba se mění také v nárocích na zázemí jednotlivých klubů a sportovců. To, co stačilo před deseti lety, dnes už stačit nemusí. Příkladem může být hokejbalový klub HBC Tygři, který postoupil do extraligy. Šatny – buňky, které jim stačily řadu let, museli najednou vyměnit za nové. Investice 8,5 milionu korun během dvou let. A to se bavíme o amatérské úrovni.

Sport jako propaganda

V minulém století byl sport součástí politického života. Jak nacistické Německo, tak komunistický Sovětský svaz používaly sport a sportovce jako demonstraci moci. Ale i ostatní země berou sport jako demonstraci síly. Vždyť USA a SSSR mezi sebou bojovaly za studené války právě skrze sport a dobývání vesmíru.

My si můžeme pamatovat hokejové bitvy mezi SSSR a ČSSR. Později byly zápasy mezi Ruskem a Českem vždy o něco „osobnější“ než mezi jinými soupeři.

Dnes sportovec vyhraje medaili a politici se mohou přetrhnout v psaní oslavných zpráv na sociálních sítích, aniž by do té doby věděli, že někdo takový vůbec reprezentuje naši zemi, město či obec. Martina Sáblíková by mohla vyprávět. Kolik zlatých medailí vyhrála a hala pořád nikde. Nicméně zde se bavíme o sportu, který – při vší úctě ke všem – není masový.

Hokej a fotbal jsou jiné sporty. Otázka národního sportu. V našem městě jsme rádi, když fotbalisté porazí Betis nebo velké kluby z ČR, nebo když hokejisté bojují v play-off. A také jsme rádi za menší sporty, které pak oceňujeme na galavečeru v kulturním domě.

Zajímá nás ale, v jakých podmínkách sport provozují. A to se nemusíme bavit o stavu hlavních ploch, ale i o dalším vybavení a hlavně o trenérech a cvičitelích, bez kterých by to nešlo. Zde se však dostáváme do celorepublikové diskuze. Pojďme zpátky k nám do města.

Ze skanzenu do dnešní doby

Nikdo nechce postavit multifunkční halu pro 10 tisíc lidí a fotbalový stadion pro 15 tisíc. Momentální návštěvnost obou sportů není na takové úrovni a vzhledem ke specifickému boleslavskému publiku to ani není možné.

Nicméně můžeme jít cestou Třince (hokej), Třebíče (hokej), Jihlavy (hokej) nebo Pardubic (fotbal). Prostě si zvolit cestu, která sice bude finančně nákladná, ale na určitou dobu bude nejmodernější v celé republice.

Můžeme si vzít z různých hal a stadionů to nejlepší a uzpůsobit to našemu městu a jeho fungování. Bavíme se o stavbách, které každý týden navštíví stovky lidí z jiných měst – nejen na extraligové či prvoligové zápasy, ale i na mládežnické akce – a vidí, bohužel, co vidí.

Ano, budeme poslouchat, že jsme mezi Prahou a Libercem a že lidé jezdí na koncerty a další akce do těchto měst. Ale proč by měli někam jezdit, když budou mít kvalitní zázemí a zábavu tady? Naopak by někdo z Prahy nebo Liberce mohl přijet do našeho města na zajímavou akci a utratit zde nějaké peníze. Samozřejmě se bude muset vymyslet způsob dalšího financování, nestačí jen postavit dům a čekat, ale koncerty, MMA turnaje, konference, prohlídky, finále florbalu a další akce by se zde najednou mohly konat. Dnes má město na indoor akce jen kulturní dům, který jak jsme psali není v nejlepší kondici a na outdoor akce Krásnou louku. 

I pro kluby by se zvedla vyjednávací pozice – nejen u hráčů, ale i u partnerů, kterým by mohly nabídnout kvalitní VIP zázemí.

Jestli můžeme politikům poradit, tak peníze na údržbu budou muset dávat vždy. To jsou prostě stejné výdaje, jako má člověk na jídlo nebo nájem. Ale tady si můžete koupit vlastní nesmrtelnost ve městě, protože lidé si budou pamatovat, kdo se zasadil o stavbu stadionů. Přece jen žijeme spíše na velké vesnici než v metropoli, abychom se navzájem neznali. Zároveň si nemyslíme, že by Mladá Boleslav patřila k těm chudším městům v republice. Někdy stačí jen chtít a mít vůli. Peníze budou, ale my nebudeme. 

The post Mladá Boleslav: Město sportu, nebo skanzen stadionů? first appeared on Mladá Boleslove.

Sešlo se mnoho dotazů, z nichž část bylo nutné sloučit, protože velká část se opakovala. Během zhruba hodinové schůzky zazněly odpovědi na část témat. Ve videu najdete odpovědi na otázky.

Během rozhovoru pan primátor opakovaně zmínil, že pokud má kdokoli konkrétní dotaz nebo problém, může se na něj obrátit telefonicky, osobně nebo si domluvit schůzku k jeho projednání. Kontakt

OTÁZKY

1. Osobní vztah k městu a role primátora

Máte rád Mladou Boleslav? Co je pro vás osobně na tomto městě nejdůležitější a co považujete za svůj hlavní úkol jako primátor?

Odpověď:
Mladou Boleslav mám velmi rád. Vyrůstal jsem tady, na sídlišti u Radouče, kde tehdy kolem paneláků končila zástavba a začínala pole. Mám s tímto městem spojené dětství, školku, školu, první sportovní zkušenosti i spoustu kamarádů. Trávili jsme venku celé víkendy, hráli hokejbal, později jsem začínal se sportem organizovaně. Nejdřív hokej, pak další aktivity. Velkou část života jsem prožil právě tady a mám na to období spoustu silných vzpomínek, včetně sportovních úspěchů a společných zážitků.

Město se za ty roky výrazně proměnilo. Z místa, které bylo tehdy spíš na okraji, se stala dnes prakticky centrální část města s obchody a službami. Přesto mám k Boleslavi stále velmi osobní vztah. Není to jen místo, kde žiju, ale město, které jsem si skutečně „odžil“.

Zároveň si myslím, že Mladá Boleslav má výjimečnou polohu. Je to skvělé místo pro život. Máte to blízko do přírody, k Jizeře, na Chlum, do Českého ráje, na Kokořínsko, ale zároveň jste za chvíli v Liberci nebo v Praze za kulturou. To je obrovská výhoda, kterou si možná ani vždy neuvědomujeme. Samozřejmě jsme průmyslové město, což s sebou nese specifické výzvy, ale i ty k Boleslavi patří.

Jako primátor mám to štěstí, že mohu pracovat pro město, ke kterému mám skutečně vztah a které mi dává smysl. Tato práce mě naplňuje a baví. Cítím, že Mladá Boleslav je místo, ke kterému patřím. A že mým hlavním úkolem je snažit se, aby se tady lidem dobře žilo i do budoucna.

2. Bezpečnost ve městě (kriminalita, hluk, doprava)

2.1 Často slýcháme, že velká část boleslaváků se ve městě necítí bezpečně. Jaká je řeč čísel? Například v porovnání s jinými městy, nebo dobami minulými. Je to jen pocit zpovykaného obyvatelstva, nebo skutečný problém?

Odpověď:
Mladá Boleslav je průmyslové město a v tomto směru jsme specifickí především tím, že tu máme takto velkého zaměstnavatele. Z mého pohledu je naprosto klíčové, aby Škoda Auto fungovala a prosperovala. Pokud se firmě daří, lidé mají práci a příjem a teprve na tom se dá stavět všechno ostatní. Proto je pro mě důležité vytvářet podmínky nejen pro samotnou Škodu Auto, ale i pro její dodavatele a další firmy, které v regionu působí.

S tím souvisí i rozvoj infrastruktury, ať už dopravní nebo jiné. V rámci možností města se snažíme tyto věci posouvat, a to jak finančně, tak především komunikací s krajem, vládou a dalšími partnery. Myslím, že dnes je vidět, kolik se toho na Mladoboleslavsku děje například v oblasti dopravní infrastruktury. Tyto projekty ale nejsou jednoduché a stojí spoustu času, energie i příprav.

Průmyslový charakter města s sebou zároveň přináší řadu výzev. Každý všední den do Mladé Boleslavi přijíždí zhruba dvaadvacet tisíc lidí, kteří potřebují zaparkovat a dostat se do práce. Zároveň tu pracují lidé, o které je ve Škodě Auto velmi dobře postaráno, mají kvalitní pracovní prostředí, nadstandardní mzdy i benefity. Když pak po práci opustí areál firmy, očekávají podobnou úroveň služeb i od města. Chtějí mít uklizeno, opravené chodníky a fungující veřejný prostor. A dokážou velmi dobře rozlišit, kde něco nefunguje.

Problém je v tom, že systém rozpočtového určení daní v České republice funguje tak, že město z přítomnosti takto velké firmy nemá odpovídající příjem. Daně se vybírají centrálně a následně se rozdělují mezi města po celé republice. Abychom byli schopni udržet standard, na který jsou lidé zvyklí, potřebujeme peníze, které z běžných příjmů města nemáme. Proto je musíme aktivně shánět, vysvětlovat naše potřeby a vyjednávat.

Jedním z prvních kroků byla spolupráce se Škodou Auto. Vytvořili jsme výbor pro spolupráci mezi městem, Škodou Auto, okresní hospodářskou komorou, Škoenergem, odbory a dalšími významnými zaměstnavateli v regionu. Díky této spolupráci se firmy podílejí na financování některých projektů a z výsledků pak netěží jen město, ale i okolní obce. Stejným způsobem se snažíme získávat prostředky i od státu a z evropských dotací. Bez těchto peněz by řada věcí nebyla realizovatelná.

Další výzvou je skladba obyvatel města. Mladá Boleslav má přibližně osmačtyřicet tisíc trvale hlášených obyvatel, z toho zhruba čtrnáct tisíc tvoří cizinci. Kromě toho zde žije velké množství lidí z jiných částí České republiky, kteří sem přijeli za prací. Část z nich nemá k městu hlubší vztah a vnímá ho spíše jako místo, kde si vydělají peníze. To se pak promítá do atmosféry ve městě i do pocitu bezpečí.

Je ale důležité říct, že podle dostupných dat se bezpečnostní situace v Mladé Boleslavi nezhoršuje. Počty přestupků i trestných činů dlouhodobě klesají a pokud se podíváme na statistiky, cizinci se na nich podílejí méně, než by odpovídalo jejich zastoupení ve městě. Neřešíme zde závažnou kriminalitu, organizované gangy ani násilné trestné činy. V rámci republiky vychází Mladá Boleslav z hlediska bezpečnosti dobře.

Přesto vnímáme, že pocit bezpečí u části obyvatel není dobrý. Město se výrazně změnilo a lidé, kteří zde vyrůstali, dnes často slyší ve svém okolí méně češtiny a mají pocit, že se jim jejich město vzdaluje. To nutně nesouvisí s kriminalitou, ale spíš s tím, že se necítí doma. Tento pocit není jednoduché řešit, přesto se snažíme situaci zlepšovat posilováním přítomnosti městské policie, asistentů prevence kriminality i projektů zaměřených na bezpečný veřejný prostor.

Svou roli vnímám především manažersky. Nápadů a potřeb je vždy dost, ale bez peněz se realizovat nedají. Mojí hlavní úlohou je proto shánět prostředky, vytvářet spolupráce a zajistit, aby město dokázalo fungovat a rozvíjet se i v podmínkách, které nejsou jednoduché.

2.2 Bude město řešit bezpečnostní situaci v okolí Kauflandu a dalších problémových míst?

Odpověď:
Bezpečnost jsme si nastavili jako jednu z hlavních priorit. Přesunuli jsme městskou policii do budovy Modré hvězdy, aby byla víc vidět a dostupnější. Další zázemí mají asistenti prevence kriminality naproti bowlingu u Kauflandu, tedy v místě, kde je ubytovna a kde jsme v minulosti řešili problémy. Třetí služebna je na Starém Městě.

Asistenti prevence kriminality mají jasně daný úkol. Když vyrazí hlídky do terénu, vždy kontrolují okolí Kauflandu a poté se přesouvají do předem vytipovaných lokalit. Jedna z hlídek se v této oblasti pohybuje nepřetržitě. Je to hodně o pocitu bezpečí, protože právě kolem Kauflandu se často shlukují lidé, kteří tam postávají, popíjejí a nepůsobí dobře.

Z hlediska reality je ale důležité říct, že se tam dlouhodobě neděje nic závažného. Neřešíme tam vážnou kriminalitu ani nebezpečné situace. Přesto považujeme za důležité, aby tam byla pravidelná a viditelná přítomnost hlídek, která pomáhá udržovat klid a zvyšovat pocit bezpečí u lidí, kteří se v této části města pohybují.

2.3 Jak chce město řešit noční hluk, nelegální závody a hlasitá auta (Havlíčkova ulice – Od Tesca ke Kauflandu)? Proč nefungují kontroly, měření hluku a kamerový systém? Bylo by dobré, aby MP začala konečně něco dělat mimo neustálého vystavování se pod nově vybudovaným přístřeškem s cigaretou a neustále svítícím nápisem “nevstupovat”! V ulici nejsou vůbec vidět. 

Odpověď:
Pocit bezpečí je do velké míry subjektivní. Město má k dispozici městskou policii a také asistenty prevence kriminality, kteří spadají přímo pod město. Těch je v současnosti dvaadvacet. Jde o projekt, který využívá řada měst po celé republice a některá se k nám dokonce jezdí dívat, jak spolupráce asistentů s městskou policií funguje. Na jejich financování se navíc daří získávat dotace, které pokrývají přibližně devadesát procent nákladů.

Asistenty prevence kriminality považujeme za velmi důležité, protože přítomnost lidí v terénu výrazně ovlivňuje pocit bezpečí. Typickým příkladem je situace, kdy je maminka s dětmi na hřišti a poblíž někdo popíjí na lavičce. Pokud tam někdo pravidelně prochází a dohlíží na pořádek, vnímá celé prostředí úplně jinak, než když je tam sama.

Kromě toho město po celý rok využívá také asistenty bezpečného města prostřednictvím externí agentury a v letních měsících jejich počet ještě navyšujeme. Tito pracovníci se zaměřují především na místa, kde se problémy opakují, například v okolí některých klubů nebo frekventovaných lokalit. Není možné, aby byl někdo přítomen v každém okamžiku a na každém místě, proto se soustředíme na ta místa, kde je potřeba nejvíce.

Do bezpečnosti dáváme poměrně výrazné prostředky a snažíme se, aby lidé v ulicích byli vidět. Zároveň si uvědomujeme, že stoprocentního stavu nelze dosáhnout a ani netvrdíme, že je vše dokonalé. Pravidelně si nastavujeme zpětnou vazbu a vyhodnocujeme, co funguje a co je potřeba zlepšit.

Faktem ale zůstává, že podle dostupných dat se v Mladé Boleslavi neděje nic závažného. Čísla dlouhodobě vycházejí dobře a objektivně nepotvrzují zhoršující se bezpečnostní situaci. Konkrétní výsledky budou zřejmé i z celostátního srovnání, které bude zveřejněno, a následně je chceme představit i přímo v Mladé Boleslavi.

3. Pyrotechnika, ochrana obyvatel a zvířat

Je možné výrazně omezit nebo zakázat pyrotechniku v sídlištích (zejména Na Radouči)? Jak bude město vymáhat dodržování vyhlášek a chránit obyvatele i zvířata? Detonáž probíhá i v čase, který nebyl povolen. To je cely prosinec, i 1.ledna 2026!
Radouč je chráněné území, tak proč tu každoročně od listopadu do ledna bouchají petardy a ohňostroje a to i loni/letos bez ohledu na vyhlášku?

Odpověď:
V prosinci jsme na zastupitelstvu schválili vyhlášku, která upravuje chování na veřejných prostranstvích. Týká se zejména konzumace alkoholu, žebrání, používání pyrotechniky a dalších věcí, které lidé ve veřejném prostoru řeší. Smyslem té vyhlášky není vytvářet další omezení pro slušné lidi, ale dát městu nástroj, jak zasahovat proti chování, které je nebezpečné nebo obtěžující.

Je potřeba si uvědomit, že můžeme nastavit pravidla, ale vždycky bude záležet na chování jednotlivců. Pokud se někdo rozhodne chovat nezodpovědně, například jezdit vysokou rychlostí městem nebo odpalovat pyrotechniku tam, kde nemá, stoprocentně tomu zabránit nejde. Přesto platí, že viditelná přítomnost městské policie funguje jako prevence. Když tam hlídka je, lidé si většinou podobné věci rozmyslí.

U dopravy je důležité, aby lidé hlásili nebezpečné chování. Pokud někdo vidí auto, které výrazně překračuje rychlost, je dobré si poznamenat registrační značku a dát nám o tom vědět. Stejně tak u pyrotechniky platí, že pokud někdo dlouhodobě nebo opakovaně porušuje pravidla, je nejlepší volat městskou policii. V některých případech dokážeme situaci řešit i pomocí kamerového systému, což se už několikrát osvědčilo.

Vyhláška jasně stanovuje pravidla pro používání pyrotechniky. Na celém území města je na veřejných prostranstvích po celý rok zakázáno používat pyrotechniku kategorií F2 a F3. Pyrotechnika kategorie F1, tedy drobné výrobky, je povolena, protože to zákon umožňuje a město ji nemůže plošně zakázat. Výjimky z vyhlášky platí pouze na Čarodějnice do půlnoci a na Silvestra do jedné hodiny ranní, poté začíná noční klid.

Podle vyhodnocení posledního období, zejména vánočních trhů a přelomu roku, byla situace z hlediska bezpečnosti i dodržování pravidel výrazně lepší než v předchozích letech. Pomohla tomu jak samotná vyhláška, tak i její medializace. Lidé byli opatrnější a řada z nich si uvědomila, že pravidla se skutečně kontrolují a vymáhají.

4. Doprava, parkování a dopravní infrastruktura

4.1 Jaké má město konkrétní řešení dlouhodobého nedostatku parkovacích míst, zejména na sídlištích (Severní město, Laurinova, Jana Palacha, Palackého ulice)? Jak budou řešeni rezidenti vs. dojíždějící zaměstnanci?

Odpověď:
Tím, že je v Mladé Boleslavi Škoda Auto, je vlastnictví auta v tomto městě mnohem dostupnější než jinde. Pro řadu lidí je auto běžnou spotřební věcí. Do toho každý všední den přijíždí přibližně dvaadvacet tisíc lidí za prací a střídají se směny, takže v jeden okamžik jsou ve městě auta z více směn najednou. To v praxi znamená, že by bylo potřeba výrazně víc parkovacích míst, než kolik jich lze reálně vybudovat.

Když jsme se začali zabývat zavedením parkovacího systému, rozhodli jsme se nejít cestou, kterou zvolila některá města, kde se parkovací zóny jen vyznačily a lidé se s tím museli nějak vyrovnat. Zvolili jsme jiný postup. Řekli jsme Škodě Auto, že pokud zavedeme parkovací systém, její zaměstnanci nebudou moci parkovat v okolních rezidenčních čtvrtích, a proto je nutné, aby firma vytvořila odpovídající parkovací kapacity. Škoda Auto na to reagovala a začala postupně rozšiřovat parkování v areálu i jeho okolí. Vznikly parkovací domy u šesté brány, na Ptácké a další plochy kolem fabriky.

Podobný postup jsme zvolili i u druhého největšího zaměstnavatele, kterým je nemocnice. Díky spolupráci kraje, města a nemocnice vznikl parkovací dům na Slovance, bez kterého si dnes fungování celé lokality už jen těžko dokážeme představit. Město samo pak rozšiřovalo parkovací kapacity například v prostoru u Kauflandu mezi městskou sportovní halou a vstupem na stadion.

Je ale potřeba si říct otevřeně, že nikdy nebudeme schopni vybudovat tolik parkovacích míst, aby každý mohl zaparkovat přímo před svým domem. Pokud se na město podíváte shora, je zřejmé, že je plné aut a tento stav už se zásadně nezmění. Takový komfort jednoduše není reálný v žádném větším městě.

Proto jsme se rozhodli zavádět parkovací systém postupně, vždy tam, kde se podařilo navýšit kapacity. Začalo se v historických částech města, v centru a na Kolonce. Po vybudování parkovacího domu u nemocnice vznikla zóna na Slovance. Následovaly další oblasti nad Štěpánkou a nyní zavádíme rozsáhlou zónu v části města od Jičínky směrem ke kolejím. Do budoucna počítáme s postupným zavedením systému i na sídlištích, kde žije nejvíce obyvatel.

Záměrně jsme ale čekali s rozšiřováním zón do doby, než bude hotová rekonstrukce třídy Václava Klementa. Ta sama o sobě znamenala výraznou dopravní zátěž a nechtěli jsme lidem situaci ještě více komplikovat. Parkovací systém proto zavádíme postupně a vždy sledujeme, jak funguje. Každou zónu vyhodnocujeme, hledáme slabá místa a reagujeme operativně úpravami tam, kde je to potřeba.

Zkušenosti z dlouhodobě fungujících zón, jako je centrum města, Kolonka nebo Slovanka, ukazují, že systém funguje. Slovanka je zároveň modelovým příkladem pro další části města, protože zde existuje velkokapacitní parkovací dům. Přesto jsme i tam zavádění provázeli s respektem a obavami, jak to lidé přijmou. Tyto obavy mám pokaždé, když se pouštíme do další etapy.

Teď čekáme na spuštění nové zóny a upřímně říkám, že jsem nervózní. Chci, aby se systém co nejdříve rozběhl, abychom viděli, jak funguje v praxi, a mohli včas reagovat, pokud se ukáže, že je potřeba něco změnit.

4.2 Cyklostezky pořád nejsou propojené. Jak to vypadá s cyklostezkou od 9. základní školy na 13. bránu ŠA? Pořád neexistuje v kuse.

Odpověď:
Upřímně bych byl někdy rád, kdybych se mohl s autorem podobných dotazů osobně potkat a vysvětlit mu souvislosti a historii. Za poslední roky jsme v Mladé Boleslavi vybudovali přibližně dvaadvacet kilometrů cyklostezek. Dlouho nám lidé vyčítali, že nejsou propojené, ale právě propojenost byla od začátku cílem celého systému.

Město má komisi pro cyklodopravu, kde působí lidé, kteří jsou do tématu opravdu zapálení a chtějí, aby cyklostezky na sebe navazovaly a dávaly smysl i v detailech. Tito lidé jsou zapojeni už ve fázi projektování a hlídají, aby se na cyklistickou dopravu nezapomínalo. Velké poděkování patří zejména předsedovi komise Honzovi Bořkovcovi, protože právě díky této práci se propojenost systematicky řeší. Tam, kde dnes propojení chybí, se s ním do budoucna počítá.

Často jsme postupovali tak, že jsme při rekonstrukci chodníků nechali prostor pro budoucí cyklostezku, i když v daný moment ještě nikam nevedla. Typickým příkladem je úsek u ekonomky, kde vznikl asi sto padesát metrů dlouhý úsek cyklostezky, který tam několik let působil nelogicky. Lidé si klepali na čelo, ale my jsme věděli, že pokud to neuděláme tehdy, po dokončení chodníku už by se tam cyklostezka nikdy nedostala. Je to součást dlouhodobého plánování, které nemusí být na první pohled vidět.

Díky dotačním prostředkům, které se pohybovaly v řádech desítek až stovek milionů korun, jsme pak mohli výstavbu cyklostezek výrazně urychlit. Tyto peníze navíc nesloužily jen městu, ale i okolním obcím. Ve spolupráci s Kosmonosy například vzniklo propojení, které umožňuje dojet na kole až do Kosmonos a dále směrem na Bradlec.

Dnes platí, že z většiny sídlišť se člověk velmi rychle dostane na některou z páteřních cyklotras a po nich se může pohybovat prakticky po celém městě, případně z něj vyjet ven. Cyklosíť funguje jako celek, nikoliv jako izolované úseky.

Pokud se zaměříme na konkrétní zmíněný úsek, cyklostezka dnes vede prakticky až k Mládežnické ulici. Jediným slabším místem je kruhový objezd mezi Mladou Boleslaví a Kosmonosy. Odtud už pokračuje smíšená stezka až ke třinácté bráně. Právě tato křižovatka je v současnosti problematickým bodem, který se projektově řeší. Jde o navazující etapu po dokončení rekonstrukce třídy Václava Klementa, kde se bude řešit bezpečný průjezd a průchod cyklistů i chodců.

V tuto chvíli tam nelze provést žádné provizorní řešení, ale je to poslední chybějící článek celé trasy. Jinak je dnes možné dojet na kole téměř po celém městě a cyklosíť je z větší části funkční a propojená.

Zároveň platí, že jsem otevřený osobním setkáním. Pokud má kdokoliv k cyklodopravě nebo jiným tématům dotazy, rád si domluvím schůzku. Vysvětlení věcí v souvislostech často pomůže pochopit, proč některá řešení vznikala postupně a proč ne všechno šlo udělat okamžitě.

4.3 Plánují se úpravy nebezpečných křižovatek? U OBI, kde je každou chvíli nějaká nehoda? Proč se zde neudělají nějaké úpravy?
Zvažuje se zvýšení rychlosti na Českolipském tahu?

Odpověď:
Pokud jde konkrétně o křižovatku u OBI, určité úpravy tam už proběhly. Došlo ke srovnání průjezdů proti sobě a aktuálně se tam připravuje také jeden odbočovací pruh. Tyto změny jsou součástí postupných úprav, které se na problematických místech ve městě realizují.

Obecně se teď hodně zaměřujeme na úpravy křižovatek, a to zejména z pohledu bezpečnosti chodců a cyklistů. Na konci zimy se například upravovala křižovatka na Jičínské ulici ve směru na Dukelskou. Další zásah proběhl opět na Jičínské ulici u další frekventované křižovatky, kde už byly změny dlouhodobě potřeba.

Významná úprava se týkala také Ptácké ulice dole pod hradem, kde byl odstraněn ostrůvek, který byl neustále poškozovaný. Často jsme měli pocit, že ho někdo bourá schválně, protože byl prakticky neustále uražený. Další úpravy proběhly také u výtahu na Ptačské.

Celkově jsme v poslední době do úprav křižovatek investovali poměrně hodně práce i prostředků právě proto, aby tam, kde doprava dlouhodobě nefungovala ideálně, byla situace bezpečnější a přehlednější. Pokud se některé úpravy zatím neuskutečnily, většinou je to proto, že jsou součástí většího projektu, nebo se čeká na potřebné financování.

4.4 Je v plánu kruhový objezd na Hejmánce a jestli ano tak kdy?

Odpověď:
Na Hejtmánce se připravuje rozsáhlé dopravní řešení. Vzniknout má nový kruhový objezd a zároveň nová silnice včetně chodníků a cyklostezky směrem až k Podchlumí, kde je plánován další kruhový objezd.

Tento projekt patří mezi třináct klíčových infrastrukturních investic, které město schválilo už kolem roku 2018 při jednáních s vládou o financování dopravní infrastruktury. Projektová dokumentace je v tuto chvíli hotová, nyní se řeší především organizační a majetkoprávní otázky.

Investorem bude Středočeský kraj, protože financování půjde ze státních prostředků prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury. Město proto s krajem aktuálně ladí majetkoprávní vypořádání, mimo jiné výkupy a směny pozemků a zároveň se řeší rozdělení financování mezi kraj a město, tedy jaká část bude hrazena ze státních peněz a jaká bude spoluúčast města. Reálný termín zahájení realizace se tak odhaduje na příští rok, případně až na rok následující.

4.5 Když se dělaly nové semafory u bývalého Dalasu, proč se tam nedaly také ty “chytré”?
Šlo by udělat něco s křižovatkami, kde je jeden pruh, ale spousta lidí se tam řadí do dvou pruhů? (U Bičíků, U Měšťáků, u Fóra atd)

Odpověď:
To vypadá jako kdybychom si ty otázky psali my. Tam jsou, tam jsme je dávali.

4.6 Bude město usilovat o tichý asfalt na dálničním obchvatu a snížení hluku v oblastech Podchlumí a nové zástavby.

Odpověď:
Nejde ani tak konkrétně o tichý asfalt, ale o celkové řešení této lokality v okolí dálnice u Podchlumí. V této oblasti se totiž řeší tři velké infrastrukturní projekty současně. Prvním je železnice, konkrétně takzvaná Bezděčínská spojka. Dnes vlak při cestě do Mladé Boleslavi projíždí kolem Nepřevázky a přes Bezděčín, nově by měl vést kolem Nepřevázky, poté se stočit směrem k Podchlumí a trať by měla kopírovat dálnici D10 až s napojením v oblasti u Olympie.

Druhým projektem je krajská komunikace, která je v této oblasti rovněž plánována, a třetím je samotné rozšíření dálnice D10 na tři jízdní pruhy v každém směru. Právě v souvislosti s těmito investicemi město dlouhodobě požaduje, aby se důsledně myslelo na ochranu obyvatel před hlukem.

Naším cílem je, aby lidé žijící na obou stranách dálnice byli chráněni před negativními dopady těchto staveb. Ať už se to vyřeší protihlukovými stěnami, jinými zábranami nebo kombinací více opatření, důležité je, aby byly tyto lokality před hlukem ze všech tří velkých investic dostatečně chráněny.

4.7 Proč není v zimním období (2.1.2026) provedena zimní údržba chodníků? Chodníky jsou namrzle bez posypu. Konkrétně ulice Palackého a Erbenova

Odpověď:
Kdybyste znali lidi, kteří tuhle práci dělají, a viděli, jakým způsobem fungují, bylo by vám jasné, jak moc je podobná kritika mrzí. Přichází jim maily, nad kterými nespí celou noc, a v zimě se opravdu snaží odvést maximum práce, často na hraně svých možností.

Ve městě máme přibližně tři sta kilometrů chodníků. Když začne v noci sněžit, není reálně možné všechno uklidit do rána, aniž by to znamenalo dát do úklidu celý rozpočet města. Taková představa je jednoduše nereálná.

Proto se vždy postupuje podle priorit. Nejdříve se uklízí trasy ke školám, k nemocnici, zastávky, hlavní páteřní komunikace a nejvytíženější místa. Teprve potom se pokračuje dál. Není v lidských ani technických možnostech zajistit, aby po silné sněhové nadílce bylo celé město do rána perfektně uklizené.

Ti lidé pracují naplno, často doslova na doraz, a je pro ně těžké, když pak musí poslouchat výčitky. Stejné je to i po Silvestru, kdy se také nedá všechno uklidit okamžitě. Pokud má někdo problém, stačí zavolat. Když jsou lidé slušní a chápaví, vždy se snažíme situaci řešit, někoho poslat a uklidit to, co je potřeba.

Rozhodně bych si z práce těchto lidí nedělal legraci. Není jednoduchá a zaslouží si respekt.

5. MHD a veřejná doprava

5.1 Proč MHD v Mladé Boleslavi stále není integrována do PID?

V průběhu roku 2026 budou představitelé Dopravního podniku Mladá Boleslav jednat s PID o integraci v období 2027 a dále. Důležitým momentem pro možnost integrace je obměna odbavovacích zařízení ve všech vozech MHD, která proběhla díky spolufinancování z ITI v rámci rozsáhlejšího projektu zahrnujícího i zřízení nového dispečerského pracoviště či nasazení nových MB karet. S PID je nutné vyřešit podmínky integrace a vše související.

5.2 Proč Dopravní podnik využívá externí dopravce a agentury?

Jedná se redukovanou spolupráci, která byla v dřívějších letech mnohem rozsáhlejší. Nyní se jedná řádově o jeden a půl linky obsluhované dvěma externími autobusy. Důležitou souvislostí je, že jde o linky, které nezapadnou do turnusů stoprocentně efektivně personálně i vozově. S využitím externího dopravce se tedy z pohledu nákladů dostává náš dopravní podnik níže, než by byly náklady na stejný dopravní výkon, pokud by ho dopravní podnik obsluhoval interně.

5.3 Plánuje se nástup všemi dveřmi, lepší komfort a nové zastávky s přístřešky?

Režim nástupu všemi dveřmi neplánujeme s ohledem na téma bezpečnosti a pocit bezpečí. Díky nástupu předními dveřmi má řidič přehled o tom, kdo do vozu právě nastupuje. Důležitou dílčí souvislostí by byly také zvýšené náklady na revizory. Jedním z klíčových prvků, podle kterého můžeme hodnotit komfort poskytovaných služeb MHD, je stav vozového parku. Aktuálně je průměrné stáří našich vozů okolo pěti let, což je velmi dobré číslo. V programovém období 2017-2021 jsme pořídili 21 nových autobusů s podporou EU. V období 2023-2027 máme rozplánovanou obnovu dalších 17 vozů (zbývá nasadit tři vozy v roce 2026 a tři vozy v roce 2027). Všechny tyto vozy jsou na bioCNG díky propojení s projektem bioplynové stanice v Plazích, což nám umožňuje pořizovat právě tyto vozy, které jsou finančně dostupnější než elektroautobusy nebo autobusy na vodík. V roce 2026 plánujeme také investice do zastávek, přesnou sumu budeme znát po schválení rozpočtu na konci února.

5.4 Proč se neplánuje podle projektu nové zastávky autobusu MHD u resortu Štěpánka ve Vondřichově ulici stání s přístřeškem?

Developer zastávku nerealizoval. Nyní řeší situaci Dopravní podnik Mladá Boleslav se stavebním odborem města tak, aby zastávka vznikla v obou směrech.

5.5 Jaké číslo autobusu MHD bude po rekonstrukci komunikace u resortu Štěpánka zastavovat?

Pravděpodobně se bude jednat o novou linku.

6. Železniční doprava

Dobrý den neuvažovalo se např o vlakovém spojení Mladá Boleslav – Benátky nad Jizerou? Myslíte si že by to bylo hodně využívané?

Spojení Mladá Boleslav – Benátky nad Jizerou je dnes obsluhované autobusovou dopravou ve všedních dnech přibližně ve třicetiminutových intervalech. Z pohledu železniční dopravy považuji za důležitější, aby se pokračovalo ve snaze zrychlit spojení Mladá Boleslav – Praha, k čemuž potřebujeme vybudování Milovické spojky a Bezděčínské spojky. 

7. Zimní stadion

Jaký je aktuální plán města ohledně zimního stadionu – rekonstrukce nebo výstavba nové arény?
Existuje studie, harmonogram, financování? Uvědomuje si město riziko ztráty extraligy a ostudu současného stavu? Kvůli zázemí k nám nechtějí ani lepší hráči. Boleslav je hokejové město a už by se něco mělo začít dělat.
Jsou podle vás stadiony (hokej/fotbal) v MB reprezentativní? Vlastně každý víkend do města přijedou návštěvníci z jiných měst a vidí, co vidí….

Odpověď:
Jsem moc rád, že tady máme úspěšné sporty. Na tak malé okresní město je výjimečné, že tu máme extraligu v hokeji, nejvyšší fotbalovou soutěž i nejvyšší florbalovou soutěž. Kromě toho tu funguje řada dalších oddílů, které mají buď velké sportovní úspěchy, nebo silnou členskou základnu. Haly jsou plné a ve městě působí velké množství organizací, které se sportu věnují.

Sport dlouhodobě podporujeme napříč všemi odvětvími. Lidé ze sportovních klubů vědí, že když za mnou přijdou, snažíme se vždy hledat cestu, jak potřebné prostředky najít. Jsem sportovec, sport jsem aktivně dělal, a ten vztah k tomu je pro mě osobní. Když například hokejbal postoupil do nejvyšší ligy, začali jsme okamžitě řešit kompletní zázemí. Ta vůle sport podporovat je tu dlouhodobě vidět.

U hokeje jsem rád i za to, že funguje jako akademie Středočeského kraje. Nejde jen o A tým, ale právě ten A tým je důležitý motivačně. Mladí hráči mají sen jednou si tam zahrát, vidí své vzory při tréninku a chtějí se k nim dostat. Stadion je majetkem města a klub neplatí nájem. Město hradí veškeré provozní náklady, tedy svícení, topení i údržbu. Ročně jde zhruba o dvacet čtyři až dvacet pět milionů korun. K tomu přistupují dotace pro A tým a mládež, další prostředky na turnaje a další aktivity. Celkově se dostáváme přes třicet milionů korun ročně. Když k tomu připočteme investice do stadionu, které se každoročně pohybují v řádech dalších desítek milionů korun, nemám pocit, že by město sport nepodporovalo.

Přál bych si moderní, kvalitní arénu se špičkovým zázemím. Vizualizace, které vznikly v minulosti, ale ukazovaly spíš zlepšení klubového zázemí než zásadní přínos pro diváky. Nosné konstrukce by zůstaly stejné a stav zimního stadionu by se výrazně nezměnil. Proto dlouhodobě říkám, že je potřeba přijít s jasnou vizí. Musí být jasné, jak má projekt vypadat, jaký je harmonogram, kolik to bude stát a jakým způsobem se to zaplatí. Teprve s takovým návrhem se dá jednat a hledat financování.

Osobně bych si dokázal představit, že by nový zimní stadion byl na jiném místě. Jednou z variant by mohl být areál centrálního stadionu, kde je větší prostor a lepší možnosti rozvoje. Současná lokalita je územně velmi omezená a vždy tam budeme narážet na limity okolí. Proto je potřeba pracovat s dlouhodobou vizí, definovat místo a teprve poté shánět prostředky.

V tuto chvíli takový konkrétní projekt připravený není. Zadali jsme studii, která se zpracovává ve spolupráci s vysokou školou a řeší možné varianty rozvoje stadionu. Současně se snažíme postupně zlepšovat stav stávajícího areálu. Upravili jsme prostor před halou, řešíme majetkové vztahy k pozemkům a postupně investujeme do fasády a dalších úprav. Ke stávajícímu stadionu musíme přistupovat tak, aby poskytoval kvalitní zázemí sportovcům a postupně se zlepšoval i komfort pro diváky.

V areálu jsou prostory, kde lze vybudovat kvalitní tělocvičnu, rozcvičovnu, zázemí pro týmy nebo místnosti pro přípravu na zápasy. Do budoucna se uvolní i další prostory, které by bylo možné smysluplně využít. Velká aréna by ale měla dávat smysl nejen sportovně, ale i ekonomicky. Musíme si otevřeně říct, jestli by byla schopná dlouhodobě fungovat, přilákat koncerty a další akce a zda by se její provoz dal ufinancovat.

Jsme v lokalitě, kde lidé často jezdí za kulturou do Prahy nebo Liberce. Koncerty a festivaly tady obecně fungují hůř než v jiných místech a často jsou dotované. Pokud bychom stavěli velkou arénu pouze z městských peněz, znamenalo by to, že by se řadu let v jiných oblastech města neinvestovalo. To je potřeba říct otevřeně.

Cesta tedy podle mě vede přes postupné zlepšování stávajícího zázemí, vytvoření jasné dlouhodobé vize nového řešení, její detailní rozpracování a hledání externích zdrojů financování. V principu to není složité. Je to hlavně otázka peněz a odpovědného rozhodování.

8. Ostatní sport a volnočasové aktivity

Zvažuje město podporu sportu Teqball jako nástroje rozvoje fotbalových talentů, podobně jako na Bradleci?

Odpověď:
Podporujeme jakýkoli sport, který přijde s jasnou vizí a koncepcí. Snažíme se hledat prostory pro lidi a organizace, které se ve městě rozvíjejí a už se do stávajících kapacit nevejdou. Je vidět, že sport tady roste. Stačí se podívat třeba na Kosmonosy, kde postavili novou halu a ta je dnes už zcela zaplněná.

Ve městě působí velké množství sportovních organizací a patří jim obrovský respekt, zejména za práci s dětmi a mládeží. Kdokoli přijde s nápadem, chutí něco dělat a smysluplným plánem, snažíme se pro něj podporu najít.

Konkrétně například teqballové stoly jsme umístili do volně přístupného areálu na koupališti na Jičínské ulici a další jsou v areálu za Májem. Pokud je tu někdo, kdo se chce sportu věnovat organizovaně nebo už organizovaně funguje a potřebuje poradit s možnostmi podpory nebo s principy, podle kterých město sportovní aktivity financuje, stačí se obrátit buď přímo na mě, nebo na Daniela Marka, který má tuto oblast detailně na starosti.

9. Školství a veřejná vybavenost

Dobrý den, chtěl bych se zeptat jak se vyvíjí situace ohledně nové ZŠ na Dubcích? Mluvilo se o ní cca 2-3 roky zpátky a situace úplně utichla. Je stále v plánu? Jaký je případně harmonogram stavby. Děkuji

Máme dokončenou studii školy. Budeme se zabývat demografickými souvislostmi a v kombinaci s plánovaným rozvojem této lokality budeme postupovat dále. 

10. Architektura, veřejný prostor a vzhled města

10.1 Proč Mladá Boleslav nemá městského architekta a plánuje se jeho opětovné jmenování?

V rámci Oddělení územního plánování spadajícího do Odboru stavebního a rozvoje města působí dva inženýři-architekti: Ing. arch. Jakub Dvořák a Ing. arch. Barbora Trejbalová. Společně s kolegy řeší problematiku územních plánů a územního rozvoje včetně regulačních plánů atd. Spolupracují též s Fakultou architektury ČVUT v Praze na studiích zadávaných městem. 

10.2 Dobrý den, velice bych ocenila, kdyby se město rozhodlo vyřešit oranžové odpadkové koše, které jsou velice nevzhledné. Celé „stromořadí “ na náměstí Republiky, nebo zabetonovaný odpadkový koš na rohu ulic Jičínská a Na Celně přímo před vzrostlým smrkem u školy – vyložený nevkus. Tento odpadkový koš mohl být umístěn hned za rohem na nové zdi v ulici Jičínská. Barva těchto košů pro vzhled města, není šťastná. Na náměstích by plastové koše být vůbec neměly. Jiná města to řeší elegantněji.

Souhlasím, že ne všude působí oranžový koš hezky. Postupně tyto oranžové koše obměňujeme. Na historických místech, jako je Komenského náměstí, Českobratrské náměstí, Staroměstské náměstí atd. máme koše, které do těchto lokalit designově sedí. Obecně je to samozřejmě i otázka finanční náročnosti, protože plastový oranžový koš je násobně levnější než designový koš. Vaše konkrétní podněty každopádně předám kolegům.

10.3 Co nedostatek laviček? Jestli to je obrana proti bezdomovcům tak ironicky tleskám, kdykoliv jsem potřebovala na procházce s kočárkem někde nakojit dceru musela jsem buď ve stoje nebo kde to nebyl na zemi vyloženě hnus si sednout na zem, protože lavičky nikde nebo obsazené bezdomovci.

Co se týče laviček, nemáme na to definovanou přesnou metodiku. Obecně: sbíhají se nám na toto téma podněty z obou stran. Část obyvatel si lavičky nepřeje, protože na nich tráví čas i nepřizpůsobivé osoby. Druhá část obyvatel si naopak lavičky přeje. Přistupujeme tedy k těmto věcem individuálně případ od případu a lokalitu od lokality. 

10.4 Proč je vše místo zeleně vydlážděné šedými kostkami a usazené betonové nebo jiné květináče? Nebo ty stojany po městě s truhlíky?

Od betonových truhlíků už se ve veřejném prostoru spíše upouští. V roce 2021 jsme dokončili zpracování adaptační strategie na změnu klimatu, na kterou jsme získali grant z Norských fondů. Tento strategický dokument mimo jiné navrhuje i realizaci opatření ve městě a jeho okolí zahrnující výsadbu, rozšiřování zeleně, parky nebo vodní plochy včetně stavebně-technických zásahů. V návaznosti na adaptační strategii jsme získali o tři roky později další grant, tentokrát na revitalizaci vnitrobloku na severním sídlišti poblíž křižovatky Na Radouči x Jana Palacha. Další projekty podobného charakteru připravujeme, jedná se například o revitalizaci vnitrobloku poblíž Svojsíkovy ulice.

10.5 Proč se v MB nevyužívá (zejména na V. Klementa) možnosti podchodů a nadchodů?

Co se týče podchodů, nevnímám to z pohledu bezpečnosti a pocitu bezpečí po setmění jako šťastné řešení. Obecně by řešení podchodů i nadchodů bylo ekonomicky velmi náročné. Pravidelně investujeme do osvětlování přechodů. 

10.6 Jaké jsou další plány s vodárenskou věží?

Zatím nepadlo definitivní stanovisko, ale v první fázi musíme udělat statické sanování.

10.7 Soutok Klenice a Jizery. Jaká je aktuální a budoucí situace se Smíchovskou lávkou a plánovaným parkem?

Probíhají projekční práce ve spolupráci s Nadačním fondem Škoda Auto a v tomto projektu bude zakomponována i Smíchovská lávka. 

11. Sociální témata a bydlení

11.1 Proč nemůže být stan v poplužním dvoře pro lidi bez domova otevřen prostě pokud je -1 a méně ? Proč je otevřený za takových nesmyslných podmínek ? Proč musí lidé bez domova tam spát v tak otřesných podmínkách kdy člověk co je na práci ve stanu přidělen ani netopí a jen hlídá ze svého auta kde sám má teplo?

Primárním místem, které tuto problematiku řeší, je Středisko Naděje. Stan v Poplužním dvoře je spíše alternativní variantou při naplněnosti Naděje v kombinaci s nepříznivými klimatickými podmínkami. 
Připravujeme projekt nízkoprahového zařízení pro osoby bez domova, které bude řešit tyto potřeby. Projekt připravujeme ve spolupráci se Středočeským krajem a spolufinancovat ho budeme z evropských prostředků v rámci Integrovaných teritoriálních investic. 

11.2 Jak město řeší koncentraci ubytoven v okolí letiště a Pražské ulice?

Statutární město Mladá Boleslav není provozovatelem těchto ubytoven. Téma bezpečnosti a pocitu bezpečí řešíme na pravidelných jednáních poradního sboru primátora pro bezpečnost, kde jsou zastoupeni zástupci všech dotčených složek (Policie ČR, Hasičský záchranný sbor Středočeského kraje, Městská policie Mladá Boleslav, Odbor bezpečnosti a prevence kriminality). Právě v návaznosti na tato jednání proběhly v roce 2025 čtyři velké kontrolní akce pod vedením Policie ČR. Jejich cílem byly právě ubytovací zařízení, ale i bary, noční podniky nebo silniční kontroly. Během těchto velkých bezpečnostních akcí bylo zkontrolováno přes 2500 lidí a desítky ubytoven. O výsledcích pravidelně informujeme na městském webu mb-net.cz ve zpravodajské části. 

12 Životní prostředí a zvířata

Dobrý den, zajímalo by mne, jestli je již městský holubník zpřístupněn holubům, tedy zda tam mají denně krmivo a zda je poskytnuta veškerá péče související s účelem holubníku. Zatím jsem nevypozorovala nějakou aktivitu a že by do holubníku létali, možná nemají důvod. Též by mne zajímalo, kdo má na starosti úklid – čištění, krmivo a vodu?

Městský holubník je již v provozu a holubi mají krmivo i vodu. O holubník pro nás externě pečuje společnost Městské holubníky. Více informací je k dispozici zde: https://www.mestskeholubniky.cz/mlada-boleslav/

13 Kultura, trhy a veřejné akce

13.1 Plánuje město zkvalitnění trhů na výstavišti, aby nešlo stále o stejnou „pouť“?

Souhlasím, že určitý refresh by si náš vánoční program zasloužil. Se zástupci Kultury města Mladá Boleslav budeme toto téma řešit. 

13.2 V poslední řadě se chci zeptat na Vánoční výzdobu. Proč horní část města svítí jak Las Vegas a spodní část města má pouze pár ozdob na veřejném osvětlení? Chápete, že i zde žijí vaši voliči?

Nejvýraznější výzdoba je v okolí parku Výstaviště a Staroměstského náměstí, což byla v posledních letech dvě „centra“ vánočního dění. Na Staroměstském náměstí jsme organizovali slavnostní rozsvícení vánočního stromu a mikulášský program. Na Výstavišti byly zase každodenní trhy. Pokládám tedy za přirozené, že nasvícená jsou tato místa. Jsou to zkrátka lokality, kam lákáme lidi a kde chceme, aby se jim líbilo. Aby to byla lokalita, kterou budou vnímat děti. Myslím si, že to vnímání je hodně subjektivní a záleží opravdu na vkusu každého. Obecně se setkáváme například s připomínkami k osvětleným hřištím poblíž sídlišť, takže si nejsem jistý, jestli by výrazněji osvětlené lokality sídlišť byly přijímané jen kladně. 

13.3 Město galerie je hezká myšlenka, ale u většiny děl nevíme nebo nechápeme smysl nebo význam jako jedno z mnoha např. Pixelova čmáranice na 7.ZŠ?

Příběh každé realizace je popsaný v jednotlivých příspěvcích na instagramovém účtu @mestogalerie (https://www.instagram.com/mestogalerie/). Upozornil jsem organizátory, že by bylo vhodné to doplnit i na web, protože u realizací v roce 2024 je to takto zpracované https://mestogalerie.cz/mlada-boleslav/ včetně popisu děl. 

Závěr:
Pokud budete mít vy nebo lidé z ulic jakýkoli další nápad nebo dotaz, stačí je poslat přímo mně, případně si můžeme vyměnit kontakt. Myslím si, že pokud to situace umožňuje, dokážeme ty věci řešit nebo na ně reagovat poměrně rychle.

The post Ptali jste se primátora. first appeared on Mladá Boleslove.

Zajímavé pro nás bylo i to, že jsme asi 15 minut hledali vstup do PRESS zóny, kam jsme měli vstupenky na zápas. Nevíme, jestli to bylo špatným značením zóny, nebo tím, že jsem si zapomněl brýle, heh. Každopádně, jakmile jsme místo našli, měli jsme skvělý přehled o tom, co se na ledě děje. Samozřejmě jsme během každé přestávky zamířili mezi diváky, abychom zjistili, jak často chodí na hokej a co si myslí o zimním stadionu. Vyzpovídali jsme i skalní fanoušky, kteří nám prozradili, že na hokej chodí už dlouhá léta, a to nejen tehdy, když se týmu daří.

Byli jsme mile překvapeni návštěvností, kdy zápas navštívilo 2722 diváků. O atmosféru se staral domácí fanklub BOLESLAVSKÁ SMEČKA, kterým se dařilo svým nadšením a hlasitým fanděním vytvářet skvělou kulisu a motivovat hráče k maximálním výkonům.

Vyjádření Bolkacast:

„Nepomohl moc termín utkání, který byl kvůli O2TV přesunut z pátku na čtvrtek, což bylo vidět i na atmosféře na stadionu, nicméně jsme si připravili doprovodný program a třeba atmosféra při exhibici krasobruslařek byla super!
Zápas probíhal podobně jako s Kladnem, bohužel Boleslavi se nepodařilo vstřelit první gól a celý zápas dotahovala. Měřítkem by mohla být až třetí třetina, kdy Boleslav hrála svůj hokej a tlačila Olomouc. Bohužel, v posledních pár zápasech sráží tým individuální chyby a výpadky klíčových hráčů, kteří místo, aby tým táhli, tak jej sráží dolů. I když je Olomouc neatraktivní soupeř, tak bylo v zápase nezvykle moc emocí, ale možná i to ukazuje, že boleslavští nejsou teď ve formě a chtějí s tím něco dělat. Těžko říct, zda to byl zisk bodu nebo ztráta dvou, ale pokud budou takové výkony pokračovat, tak můžeme do „play-off“ doklopýtat, což by si nikdo nepřál. Čeká nás zlomový měsíc – leden a je třeba ukázat, že tým má sílu. Uvidí se v jaké formě se po zranění vrátí Steve Moses a zda týmu pomůže.
Více budeme rozebírat v našem podcastu.“

No a co vy, chodíte na domácí zápasy, případně navštěvujete i jiné sportovní události konané v Mladé Boleslavi?

The post Boleslavský hokej first appeared on Mladá Boleslove.

Lední hokej v Itálii se soustředí především na severní část země, a to od regionu Lombardie až po Alto Adige (Jižní Tyrolsko). Jižně od Milána hokejové kluby nenajdeme. Naopak horské oblasti jsou domovem mnoha hokejových klubů, které tvoří srdce italského hokeje. Alto Adige je známé především mezi českými turisty díky svým lyžařským střediskům a skvělým podmínkám pro zimní sporty. Málokdo si však uvědomuje, že tento region je také baštou italského hokeje. Sport zde hraje významnou roli nejen v komunitním životě, ale i v rozvoji mladých hráčů, kteří často pokračují na nejvyšší úrovni v italských i zahraničních ligách.
Italské kluby najdeme i v dalších regionech, například v okolí francouzských hranic, kde hokej také roste. Kluby jako Aosta a Pinerolo patří mezi silné týmy. Cestování mezi těmito regiony ale není pro hráče příjemné. Sedmihodinová cesta autobusem na zápas je dlouhá, vyčerpávající a nepříjemná.

Hokej v Itálii rozhodně nepatří mezi nejoblíbenější sporty, a to ani v první pětce. I přesto se v severních regionech, jako je Alto Adige, hokej těší rostoucí popularitě, a mnoho dětí se mu věnuje. Členská základna klubů se postupně zvyšuje, což přispívá k nárůstu počtu talentovaných hráčů. Ačkoliv se zde najdou šikovní hokejisté, v porovnání s Českou republikou jich není tolik, protože základna pro tento sport není tak široká.

Mládežnické kategorie v Itálii jsou dvou ročníkové, od U8 až po U16. Nejvyšší mládežnickou kategorií je U19. Po její absolvování přecházejí hráči do dospělého hokeje.
Nejlepší hráči od kategorie U15 často odcházejí hrát do Švýcarska, Německa, do Akademie Salzburg a na další místa po světě. Díky tomu se kvalita mládežnických reprezentačních týmů zvyšuje, protože tito hráči přinášejí zpět cenné zkušenosti.
V Bruniku byla založena Alpská akademie, která soustřeďuje většinu nejlepších hráčů z Itálie. S těmito hráči se účastní různých mezinárodních soutěží a hrají soutěž U19. Momentálně se jedná o ročník 2009, a v budoucnu doufají, že se akademie dostane na úroveň Salzburské akademie.
Podmínky v nejlepších hokejových klubech v Itálii jsou na vysoké úrovni. Kluby mají moderní vybavení, kvalitní tréninkové zázemí a zkušené trenéry. Tyto kluby se kvalitou přibližují těm v České republice, což pomáhá mladým hráčům v jejich rozvoji.
V mládežnických hokejových klubech v Itálii pracuje mnoho českých trenérů, kteří se podílejí na rozvoji hokeje v této zemi. Stejně jako v České republice se neustále diskutuje o úpravách soutěží, což představuje další výzvu pro italskou federaci, jak zlepšit hokej v Itálii.

V dospělém hokeji jsou tři italské kluby, které hrají v mezinárodní rakouské soutěži, známé u nás jako EBEL, nyní přejmenované na Ice Hockey League. Tato soutěž se svou úrovní blíží našim lepším týmům v české první lize (MAXA Liga). Další italské kluby se účastní Alps Hockey League, což je rovněž mezinárodní soutěž, která se úrovní nachází na vrcholu druhé české ligy. Kromě těchto soutěží existuje také italská hokejová liga, jejíž úroveň by se dala přirovnat ke krajské hokejové lize v České republice.
Importní hráči, kteří jsou klíčovými postavami každého týmu, pocházejí především z Kanady, Finska a Švédska. V některých týmech je i několik českých hráčů, kteří zvyšují úroveň ligy. Zbytek týmu tvoří Italové. Každá soutěž má povolený určitý počet importovaných hráčů, kteří jsou nezbytní pro zajištění konkurenceschopnosti a kvality soutěže.

Samozřejmě velkou výzvou pro italský hokej jsou olympijské hry, které se budou konat v roce 2026. Tým Itálie se snaží vyjednat výjimku, aby italští hráči nemuseli strávit dva roky ve své domácí soutěži pro získání pasu. Mnoho hráčů v Severní Americe má kanadsko-italský původ, ale nemají odehrané dva roky v italské soutěži, a proto nemohou nastupovat za svůj národní tým. Uvidíme, jak dopadne vyjednávání o výjimce a jaký tým bude Italská federace skládat pro domácí olympijské hry.

Toto byla krátká ukázka italského hokeje, která vychází z mých zkušeností po třech sezonách strávených v Itálii. Během této doby jsem měl možnost se seznámit s výzvami, které tento sport v zemi čelí, a zároveň i s jeho rostoucím potenciálem. Italský hokej se nachází v zajímavé fázi rozvoje, a i když stále není na stejné úrovni jako v některých jiných evropských zemích, je jasné, že se ve sportovní komunitě i mezi mladými hráči těší stále větší popularitě.

Autorem článku je hokejový trenér Tomáš Černík. Podcast s ním si můžete přehrát na tomto odkazu: https://www.youtube.com/watch?v=MJQDTPwaCEw&t=19s

The post Italský hokej: Mládež a výzvy pro budoucnost first appeared on Mladá Boleslove.

Nasadili jsme novou rubriku B-B-B (Branky, body, Bolkacast). V té probíráme aktuální výsledky týmů z Mladé Boleslavi. Společně s naším expertem Pavlem jsme se podívali na obnovenou premiéru FK Mladá Boleslav v Evropských pohárech (po 17 letech), kde náš klub přivítal Švýcarské Lugano. Naším tématem také byla ,,viditelnost“ největší sportů v MB a jejich propagace, u které se vedli filozofické řeči a nápady.

Chybět samozřejmě nemohly názory a rozbory hokejového klubu BK Mladá Boleslav, kterému se letos po odmlce opět daří a zatím patří ke štikám Tipsport Extraligy, ve které momentálně drží 3. příčku v tabulce! Velkou zásluhu na tomto prozatímním výsledku má jeden z nejlepších brankářů celé sezóny, Dominik Furch. Pozorný posluchač našich dílů si povšimne, že jeho jméno skloňujeme s vynikajícími výsledky skoro v každém díle.

Stejně tak jako úspěšné výsledky „Békáčka“, přišel i kritický díl, kdy BK zcela neplánově zažilo hrůzný víkend s celky Českých Budějovic a Vítkovic na domácím hřišti! I tato utkání jsme si vzali pod drobnohled. Celý díl si můžete poslechnout zde:

V posledních dílech jsme pak probrali třeba prohru FKMB v portugalské Guimaraes, domácí remízu s poloviční Spartou, kdy jsme se zamýšleli nad tím, zda-li Boleslav bod získala nebo dva ztratila. Také jsme si třeba, s naším aktivně hrajícím expertem, Honzou Málkem posvítili na nejvyšší hokejbalovou ligu a zhodnotili dosavadní průběh premiérové sezóny mezi elitou. Samozřejmě jsme museli zhodnotit i nepovedený hokejový zápas s Kladnem a naopak povedená utkání fotbalistů, kteří se vezou na vlně výher.

Naše stálá dvojice (Honza a Kuba) se rozrostla o další dva členy. Pavel Tvaroha – odchovanec FK Mladá Boleslav a současně hráč SK Benátky nad Jizerou s námi rozebírá fotbalová témata. Druhým přírůstkem do rodiny Bolkacastu je Honza Málek, který aktivně hraje hokej i hokejbal a zároveň se hokeji věnuje jako trenér mládeže. S ním, tak logicky rozebíráme hokejová témata. Všechny členy Bolkacastu si v prosinci představíme v Bolkacast dotaznících, které budeme postupně zveřejňovat. V našich dotaznících jsme již vyzpovídali mnoho sportovců. Namátkou Honzy Bořila, Chramostu nebo Stránského, vycházející hvězdu Matyáše Vojtu, reprezentantku Kristýnu Lechnerovou a mnoho dalších sportovců z našeho regionu. Dotazníky naleznete na našich sociálních sítích. (Facebook, Instagram, X)

Všechny díly našeho podcastu si můžete poslechnout na YouTube nebo v podcastových aplikacích.

Děkujeme vám za přízeň a těšíme se na další společné sportovní okamžiky.

The post Bolkacast – shrnutí first appeared on Mladá Boleslove.

Po šesti měsících se blíží začátek nové sezony Tipsport extraligy. Bruslaři jej otevřenou na svém ledě proti Olomouci, utkání startuje ve středu 18.9. od 17:30. Honza Prokop a Kuba Hladík si do dnešního dílu Bolkacastu pozvali Honzu Málka. Společně probrali změny v kádru BK Mladá Boleslav a další novinky u Bruslařů. Jelikož minulá sezona nebyla povedená, očekává se, že nová sezona bude lepší. Dá se to očekávat?

Rádi bychom také poděkovali klukům z Mladaboleslove za nabídku spolupráce, velice si ji vážíme a těšíme se na další projekty.

The post Bolkacast #75 – Preview před extraligovou sezonou first appeared on Mladá Boleslove.

Ze začátku večera jsme si povídali s Honzou Pažoutem, prezidentem fotbalového klubu SKP a Romanem Vinšem, který dodal, že v klubu má jen malou roli, „Jsem spíše sekretariát klubu, takže sekretář“, dodal se smíchem. Nejvíce byli nadšení z toho, když viděli, jak si ples návštěvníci užívali.

Plány do budoucna

Rozhovor pokračoval dotazem na budoucnost. „Plány jsou náročné, zejména v dnešní době, kdy je těžké sehnat finanční prostředky pro klub. Avšak naším hlavním cílem je posílit koncepci mládeže a vychovávat nové talenty pro „A“ tým. Chceme, aby klub byl pro mladé atraktivní a aby se od nás odrazili k fotbalovému světu.“
Ale to není všechno. Jelikož klub letos slaví 50 let od svého založení, tak tuto událost neslaví pouze plesem, ale v létě chystá další akci, která se bude konat pod širým nebem na domácím hřišti, kde má vystoupit i živá kapela.

Zpátky do minulosti

Kromě vedení klubu jsme v prostorách sokolovny mluvili i s Oldřichem Berným, který se podílel na založení klubu. Byl to úžasný moment, který nás zavedl zpět do minulosti. Začal s vyprávěním jak zakládali klub spolu s přáteli, tehdy to byla ještě „Rudá hvězda“, kterou založili bachaři z mladoboleslavské věznice.

Důležitá otázka večera

Ptali jsme se návštěvníků, co vůbec znamená zkratka SKP. Sami jsme byli překvapeni, jelikož se našlo pár lidí, kteří nevěděli, ale nemůžeme jim to mít za zlé.

Ale co vy? Věděli by jste vy, co znamená zkratka SKP? Jestli ne, odpověď se dozvíte ve videu.

Závěr

Oslava 50 let fotbalového klubu SKP byla skvělou událostí, která nám připomněla bohatou historii tohoto klubu i jeho plány do budoucna. Doufáme, že se klubu bude dařit a že se mu podaří naplnit své ambice a posunout se ještě dál ve světě fotbalu.

The post Ples fotbalového klubu SKP first appeared on Mladá Boleslove.

Ve videu jsme se ptali Mladoboleslaváků na jejich oblíbené sporty a místa, kde nejraději tráví svůj aktivní volný čas. Odpovědi byly pestré a ukázaly nám, že ve městě lze najít něco pro každého.

Mýtus o neaktivní mládeži

Ve videu jsme narazili i na jednoho respondenta, který kritizoval mládež za telefony, počítače a obecnou neaktivitu. Nicméně, zbytek našeho průzkumu ukázal, že místní mladí lidé jsou aktivní a nadšení pro různé sportovní aktivity. Ať už se jedná o adrenalinové sporty nebo tradiční týmové hry, Mladoboleslaváci se s chutí zapojují do sportovního dění.

Mladá Boleslav přináší mnoho možností pro aktivní život. Bez ohledu na váš sportovní vkus zde najdete něco, co vás nadchne. A ať už si vyberete jakoukoliv aktivitu, můžete se spolehnout, že v Mladé Boleslavi naleznete komunitu stejně nadšených jednotlivců.

Nenechte se zmást mýtem o neaktivní mládeži – Mladá Boleslav je plná energie a sportovního ducha! Takže, vezměte sportovní obuv, vyberte si svou oblíbenou aktivitu a pusťte se do toho!

Discgolf – Sport pro každého

Mladá Boleslav má také svůj vlastní discgolfový areál, kde se můžete sejít s přáteli a užít si kombinaci pohybu a přesného hodnocení. Náš článek, spolu s videem, vám představí kouzlo tohoto dynamického sportu, který získává stále větší popularitu po celém světě.

The post Jak sportovat v Mladé Boleslavi? To jsme nečekali! first appeared on Mladá Boleslove.

Začněme na začátku! Discgolfová magie v Mladé Boleslavi začíná u městského bazénu, kde se nachází vstup na toto nově vytvořené discgolfové hřiště. Procházejte krásným lesoparkem Štěpánka a připravte se na vzrušující dobrodružství plné skvělých okamžiků a nádherných výhledů.

Pro hráče, kteří milují výzvy, je to přímo ráj. Z devíti na osmnáct jamek se proměnilo nejen číslo, ale i zážitek. Každá z 18 jamek byla navržena s ohledem na různorodost terénu, poskytující hráčům širokou škálu taktických možností a zábavných strategií.

Projděte se hřištěm a objevte kouzlo každé jamky. Některé nabízejí kouzelné výhledy na samotný lesopark, zatímco jiné se schovávají v záhadných lesních partiích, připravené na odhalení nových mistrovských hodů.

Není to jen pro profesionály! Discgolf v lesoparku Štěpánka láká hráče všech úrovní. Začátečníci najdou příležitost zlepšit své dovednosti a zažít radost z každého hodu, zatímco zkušení hráči ocení náročnost a promyšlenost každé jamky.

Mladá Boleslav nejen rozšířila discgolfové možnosti, ale představila i nový příběh hry, který lze prožívat v lesoparku Štěpánka. Ať už jste dobrodruh na začátku své discgolfové cesty nebo zkušený mistr házení, toto hřiště je pro vás. Přijďte si zahrát, objevte nové výzvy a tvořte své vlastní příběhy discgolfového dobrodružství v srdci Mladé Boleslavi!

Pokud vaše duše zaplesá při pomyšlení na hru, nemusíte hledat své vlastní diskové poklady. Stačí zavítat na pokladnu krytého bazénu na Štěpánce a s úsměvem se informovat o možnosti půjčení těch správných disků pro vaše dobrodružství.

A teď, když jsme společně prozkoumali kouzlo discgolfu v Mladé Boleslavi, je na čase odhalit další sportovní tajemství tohoto krásného města. Jakým sportům se věnují obyvatele města?

The post Jak se hraje discgolf? first appeared on Mladá Boleslove.